Děsivý případ v Modřanech, dům, místo činu Verified

Děsivý případ v Modřanech, dům, místo činu

„Neznám moc případů, které byly tak děsivé po všech stránkách, jako byl případ vražd v Modřanech. Byli jsme tam vysláni k ohledání místa činu. Na místo jsme vyjeli se dvěma techniky, kamarádem z kriminálky a já jsem tam působil jako vyšetřovatel. Jednalo se o patrovou vilu a už od vchodu byla všude jenom krev. V chodbě nad schodištěm ležela ve velké kaluži krve pětiletá holčička. Byla jenom v noční košilce. Otec jí zasadil 5 bodných ran nožem do hrudníku. To děvčátko se dostalo na tu chodbu proto, že ji probudil křik její babičky, kterou její táta v chodbě bodal. Zasadil jí neuvěřitelných 64 bodných ran. Z nich bylo nejvíce do hlavy a hrudníku. Ještě neuvěřitelnější je, že jsem tu starou paní k případu asi po týdnu vyslýchal. Přežila jenom zázrakem, protože převážná většina bodných ran, které jí vlastní syn zasadil, neměla dostatečnou hloubku. Před příjezdem sanitky přesto téměř vykrvácela. V dětském pokojíčku v postýlce jsme našli další ubodanou devítiletou holčičku, která byla ubodána celkem 9 bodnými ranami. Z toho bylo 8 ran do hrudníku a ta poslední do zátylku, kde Zmek zlomil čepel kuchyňského nože, jejíž část zůstala v hlavě dítěte. V době, kdy Zmek dokončoval vraždy dětí, se do vily vrátila jeho manželka. Když viděla, co se stalo, začala křičet. Na to ji Zmek napadl druhým nožem. Podařilo se jí uprchnout po scho-dech do přízemí, kde ji Zmek dostihl ještě na schodech, chytil ji za vlasy, bodnul ji a vytrhl chomáč vlasů z hlavy. Manželka pak utekla ven z vily a zavolala záchranku a policii. Mezitím se v průběhu ohledání pachatel našel v nějakém po-toku, který byl nějakých 30-40 metrů od té vily. Tam prostě se-děl v potoce jen tak v trenýrkách. Takže ho samozřejmě sebrali a odvezli. V průběhu našeho ohledání, které bylo velmi náročné a trvalo asi 6-7 hodin, došlo ještě k jedné epizodě, kdy za námi přijel můj nadřízený – náměstek šéfa prvního oddělení a hned ve dveřích začal vykřikovat: co se s tím tak serete! Já jsem se neudržel, protože on nikdy nebyl vyšetřovatel, jak já bych si představoval – jinými slovy, on o tom věděl úplný hovno, tak jsem ho chytil a táhl nahoru! Tam, když tu spoušť viděl, rozklepal se a blekotal dobrý, dobrý. Ale já mu říkám: Karle, to není dobrý a ty se ted‘ se-bereš a přineseš nám flašku rumu a nějaký pivo! A potom vy-padni!!! On na to něco jako v tom smyslu, že tohle si vyřídíme, ale během půl hodiny byl zpátky s rumem a s pivem v pětilitrovce od okurek. A my jsme to tam potom už dodělali. Když jsem přijel domů, tak ze mne manželka určitě žádnou radost neměla. Jednak jsem na tom nebyl zrovna moc dobře psychicky, což na mě po těch letech společného manželství poznala hned, jak jsem vešel do dveří. A k mému rozpoložení samozřejmě také přispělo to, že jsme v té době měli asi pětiletou dceru. Kromě toho byly moje šaty nasáklé pachem krve do té míry, že musely jít na věšáky mimo byt do doby, než ‚šly do čistírny. Vyslýchal jsem za ta léta hodně obviněných, ale výslech obviněného Zmeka byl přinejmenším opravdu zvláštní. Když jsme ho přivedli do výslechové místnosti, kde už byl jeho obhájce, choval se naprosto klidně, řekněme normálně. Byl klidný a sou-středěný, už když jsem psal jeho životopis. Byli oba s manželkou zaměstnáni, bydleli ve vlastní vile, vlastnili nadstandardní auto a jejich platy byly v té době rovněž nadprůměrné. Vysvětloval své klidné a spořádané manželství až do doby než zdražili dětské prádlo. Po výslechu k jeho osobě jsem mu vznesl obvinění z vražd dětí a pokusů vražd matky a manželky. Motivací k vraždám tak bylo jenom drobné zvýšení cen dětského prádla!!! Ten protokol jsem pak už nikdy nedopsal. Na základě znaleckých posudků psychiatrů a psychologů bylo trestní stíhání proti obviněnému Zmekovi zastaveno. Pachatel prakticky po dvou vraždách a dvou pokusech nastoupil léčení! Neměl bych se ani zmiňovat o tom, jak působí na psychiku vyšetřovatele účast na pitvě dětí. Dost často se mne ale lidi a to nejen z médií ptají, jak dlouho mně trvalo, než jsem se těch zážitků zbavil. Vím určitě, že to bude do mé smrti, pokud nebude před ní moje vnímání a moje paměť omezena nějakou chorobou.“

Zdroj, odkazy:

https://www.databazeknih.cz/